Předškolní věk: hra, pravidla a mateřská škola

Oddíl 1 z 8

01 Co se v předškolním věku mění a proč se na to vyplatí dívat jinak

Mezi třetím a šestým rokem se dítě učí hrou rychleji než jakýmkoli vysvětlováním. A otec, který se zapojí do rutiny všedního dne, u toho nemusí chybět. V následujících odstavcích najdeš, co je v předškolním období důležité, jak nastavit hranice a pravidla, co čekat při adaptaci v mateřské škole a jak konkrétně se zapojit do každodenního chodu rodiny.

Předškolní věk není příprava na školu v tom smyslu, jak se často říká. Je to samostatná etapa, ve které dítě zkouší svět nanečisto: zkouší role, zkouší hranice, zkouší, co vydrží ono i dospělý. Hra je přitom hlavní nástroj, kterým se to celé děje. Když se na rozvoj hry a pravidel1 podíváš očima toho, kdo si s dítětem skutečně hraje, přestane být hra „jen hraní“ a začne být vidět, co se v ní odehrává.

Oddíl 2 z 8

02 Hra jako hlavní práce předškoláka

První krok

Dítě si hraje, protože potřebuje.

Kde je hranice

Pro tátu z toho plyne jedna praktická věc: nejcennější není hračka, ale přítomnost.

Dítě si hraje, protože potřebuje. Není to odměna za dobré chování ani ztráta času, kterou je třeba nahradit „užitečnější“ činností. Ve hře si předškolák zkouší situace, které ještě nezažil, opakuje ty, které ho zaujaly, a trénuje jazyk, pohyb i sebeovládání. Když si staví z kostek město, nejde o architekturu, ale o to, že rozhoduje, plánuje a nese následky, když mu věž spadne.

Pro tátu z toho plyne jedna praktická věc: nejcennější není hračka, ale přítomnost. Dvacet minut, kdy si opravdu hraješ a nerozptyluješ se telefonem, udělá víc než hodina, kdy jsi u toho jen tělem. Dítě to pozná. A hlavně se v té hře učí, že dospělý je k dispozici, i když zrovna nevyhrává.

Oddíl 3 z 8

03 Hranice a pravidla: proč je dítě potřebuje

Pravidla nebývají na překážku svobodě, jak se někdy zdá. Předškolák potřebuje vědět, co platí, aby se v tom dokázal pohybovat. Nejistota ho vyčerpává, ne osvobozuje. Když se každý den mění to, co je dovolené, dítě zkouší hranice pořád znovu, protože je nikde nenachází.

Funguje málo pravidel, která platí stále. Večerka je večerka, ať je víkend nebo svátek. Když se pravidlo poruší, následek má přijít hned a být srozumitelný, ne odložený na neurčito. A důležité je, aby oba rodiče říkali totéž. Dítě, které slyší od jednoho ano a od druhého ne, se učí, že pravidla se dají obejít přes druhého rodiče. To není výchovný problém dítěte, to je otázka domluvy mezi dospělými.

Limity jsou i na straně dospělého. Vydržíš být důsledný tři dny a pak to vzdáš? Pak se dítě učí, že stačí chvíli tlačit. Vytrvalost je tu důležitější než přísnost.

Oddíl 4 z 8

04 Co se děje při adaptaci v mateřské škole

Nástup do mateřské školy je pro dítě první delší odloučení od rodiny, a to je velká věc. Nejde o to, aby se „rychle srovnalo“, ale aby mělo jistotu, že se rodič vrátí. Rituál při loučení pomáhá víc než dlouhé přemlouvání: krátce, srozumitelně a pořád stejně. Dlouhé loučení dítěti nijak nepomůže, naopak ho drží v napětí.

Adaptace nebývá otázkou jednoho dne. Některé děti potřebují týdny, jiné se sžijí rychle. Pláč při odchodu neznamená, že jsi udělal chybu. Znamená, že dítě cítí vazbu, kterou má. A právě proto je dobré, aby se na předávání podílel i otec, nejen matka. Dítě si tak zvyká, že bezpečí přichází od obou.

Školka má i praktickou rovinu: dítě se v ní učí fungovat ve skupině, čekat, dělit se a řešit spory. To se doma nacvičit nedá. Když se ti zdá, že se doma „chová jinak než ve školce“, je to normální. Každé prostředí má svá pravidla a dítě je zkouší odděleně.

Oddíl 5 z 8

05 Jak se otec zapojí do rutiny konkrétně

První krok

Rutina je místo, kde se otcovství nehlásá, ale dělá.

Kde je hranice

Konkrétně to znamená třeba toto: ráno vstáváš ty a dítě oblékáš, protože to je každodenní rituál, ne výjimka.

Rutina je místo, kde se otcovství nehlásá, ale dělá. Není to velká věc jednou za měsíc, je to malá věc každý den. Ranní oblékání, cesta do školky, večerní koupání a čtení před spaním. Když si otec vezme na starost jeden pevný blok dne, dítě získá druhý stabilní bod a matka prostor, který jí chybí.

Konkrétně to znamená třeba toto: ráno vstáváš ty a dítě oblékáš, protože to je každodenní rituál, ne výjimka. Večer uspáváš ty, a to i ve dnech, kdy se ti nechce. Jeden den v týdnu vedeš ty a dítě ví, že ten den patří tobě. Ne proto, že je to „pomoc“, ale proto, že je to tvoje role.

Pro orientaci v tom, co všechno aktivní otcovství obnáší napříč etapami, slouží Manuál otcovství. Když dítě nastoupí do školy, priority se posunou a hodí se vědět, co přijde: Školní věk od 6 let popisuje to období, které na předškolní věk naváže.

Oddíl 6 z 8

06 Když se rutina rozpadne

Jsou dny, kdy se nic nedaří. Dítě pláče, ty jsi unavený, pravidla se rozpadnou během deseti minut. To není selhání výchovy, to je běžný provoz. Důležité je, co se stane potom. Když se vrátíš k tomu, co platí, dítě dostane signál, že pravidla jsou nadále v platnosti, i když jeden den selhal dospělý.

Vyčerpání je reálná součást rodičovství, ne jeho porucha. Když se objeví, je lepší ho pojmenovat než předstírat, že nic není. Dítě předškolního věku ještě nerozumí všemu, ale rozumí tónu, kterým mluvíš, a tomu, jestli jsi přítomný.

Oddíl 7 z 8

07 Kurzy a podpora pro táty předškoláků

Kdo chce jít hlouběji než k vlastní zkušenosti, může využít nabídku, která se v Česku rozrůstá. Kurzy pro táty shrnují formáty, které se věnují konkrétním situacím: jak zvládat vztek u dítěte i u sebe, jak mluvit o pravidlech, jak se domluvit s partnerkou na rozdělení rutin. Nejde o návod na dokonalého otce, ale o prostor, kde se dá o nejistotách mluvit s ostatními.

Některé otázky se přitom vynoří už dřív, než dítě nastoupí do školky. Třeba jak se připravit na období, kdy se rodina teprve tvoří: Měsíce před narozením se věnuje tomu, co se děje před narozením dítěte. A i když je předškolák ještě daleko od puberty, pohled dopředu pomůže: Dospívání a dosp lost autorita d' ukazuje, jak se role rodiče proměňuje v dalších letech.

Oddíl 8 z 8

08 Co s tím udělat ještě dnes

Vyber si jednu rutinu, kterou od zítřka povedeš ty, a drž ji. Ne kvůli tomu, že je to správné, ale protože dítě potřebuje zažít, že se na tebe dá spolehnout v běžný den, ne jen ve svátek.

Rodina.cz je český rodinný portál, který nabízí články, diskuse a poradny pro rodiče. V sekci poradny psychologie dětí odpovídá na otázky týkající se předškolních, školních i adolescentních dětí psycholožka Mgr. Jitka Jeklová z Brna. Stránky portálu zahrnují také katalog rodinných aktivit, jmen, porodnic a dalších témat spojených s rodinou.